|
|
Hvizdové vlny pozorované družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
I když jsou hvizdy pocházející od blesků studovány již téměř celé století, jsou zde stále otázky, které čekají na vyřešení. Je zřejmé, že, alespoň v určitém rozsahu frekvencí, hvizdy významně přispívají k celkové intenzitě vln ve vnitřní magnetosféře. Hvizdy také ovlivňují rozdělovací funkce energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech. Díky na palubě realizované neuronové síti pro detekci hvizdů můžeme ostatní data pořízená družicí DEMETER analyzovat podle počtu a disperze přítomných hvizdů v konkrétním časovém intervalu. Rozlišujeme případy s vysokou a nízkou hvizdovou aktivitou a využíváme tuto informaci k určení celkového vlivu hvizdů na měřené veličiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Multipoint observations of magnetospheric wave phenomena
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Grison, Benjamin (oponent) ; Shklyar, David R. (oponent)
Elektromagnetické vlnové jevy jsou jednı́m ze základnı́ch faktorů určujı́cı́ch formovánı́ zemské magnetosféry, jelikož jsou zodpovědné za přenos energie v bezesrážkovém plazmatu. Vı́cebodová pozorovánı́ těchto vlnových jevů několika měřı́cı́mi přı́stroji současně jsou žádoucı́ zejména proto, že umožňujı́ rozlišit pros- torové a časové variace vlnové intenzity. Dále může být určen přibližný pros- torový rozsah a také směry šı́řenı́ dané události. Práce se zabývá statistickou analýzou konjugovaných měřenı́ vlnových událostı́ nazývaných kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) pozorovaných družicemi Van Allen Probes a pozemnı́ stanicı́ Kannuslehto. Bylo zkoumáno celkem 26 současně měřených událostı́. Provedená studie je svým způsobem unikátnı́, protože ostatnı́ výzkumy tohoto typu byly většinou prováděny formou přı́padových studiı́. Práce se dále věnuje zkoumánı́ závislosti vlastnostı́ dalšı́ch vlnových událostı́, tzv. magne- tosférického čárového zářenı́ (magnetospheric line radiation, MLR), na geomag- netické aktivitě a na parametrech slunečnı́ho větru. Výsledky dokazujı́, že geo- magnetická aktivita může podstatně ovlivnit celkovou povahu zkoumaných událostı́. V poslednı́ části práce...
|
|
|
Vybrané vlnové jevy v zemské magnetosféře
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
Ve vnitřní magnetosféře Země hrají významnou roli elektromagnetické vlny, které svými interakcemi s částicemi představují klíčový způsob přenosu energie při absenci srážek. Elektromagnetické vlny pozorované v tomto systému, které se při znázornění ve frekvenčně-časových spektrogramech vyznačují frekvenční mo- dulací intenzity a jsou pozorovány na frekvencích v rozsahu 1-8 kHz, se nazývají magnetosférické čárové záření (magnetospheric line radiation, MLR). Vlny, které naopak vykazují modulaci intenzity v čase, jsou nazývány kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) a vyskytují se na frekvencích 0,5-4 kHz. Ačkoli byly oba typy událostí opakovaně pozorovány pozemními stanicemi i družicemi s nízkou drahou letu, nebyl u nich zatím plně objasněn způsob jejich vzniku. V letech 2004-2010 byly tyto vlnové události měřeny družicí DEMETER (dráha téměř synchronizovaná se Sluncem, výška přibližně 700 km). Byla provedena systematická studie vlastností pozorovaných událostí, srovnání družicového po- zorování s měřeními pozemními přístroji a byly sledovány souvislosti s parametry slunečního větru.
|
|
|
Hvizdové vlny pozorované družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
I když jsou hvizdy pocházející od blesků studovány již téměř celé století, jsou zde stále otázky, které čekají na vyřešení. Je zřejmé, že, alespoň v určitém rozsahu frekvencí, hvizdy významně přispívají k celkové intenzitě vln ve vnitřní magnetosféře. Hvizdy také ovlivňují rozdělovací funkce energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech. Díky na palubě realizované neuronové síti pro detekci hvizdů můžeme ostatní data pořízená družicí DEMETER analyzovat podle počtu a disperze přítomných hvizdů v konkrétním časovém intervalu. Rozlišujeme případy s vysokou a nízkou hvizdovou aktivitou a využíváme tuto informaci k určení celkového vlivu hvizdů na měřené veličiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Simulace šíření elektromagnetických vln v magnetosférickém plazmatu
Nečada, Marek ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kouba, Daniel (oponent)
Práce se zabývá studiem šíření elektromagnetických vln v magnetosferickém plasmatu, zejména simulacemi metodou sledování paprsku (ray tracing) a zmiňuje některé implementace této metody z dřívějšího výzkumu. Jsou zde shrnuty elementární poznatky z teorie vln v plasmatu, představena problematika dispersní relace pro horké plasma a uveden přehled existujících přístupů při výpočtu dielektrického tensoru horkého plasmatu. Dále jsou uvedeny některé z používaných semi-empirických modelů parametrů magnetosferického plasmatu. Nakonec je v práci představen program NPR, který implementuje metodu sledování paprsku pro model studeného a nerelativistického horkého plasmatu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj meziplanetární rázové vlny v přechodové oblasti
Koval, A. ; Šafránková, J. ; Němeček, Z. ; Přech, L. ; Hayosh, Mykhaylo
Je studováno šíření meziplanetární rázové vlny slunečním větrem a magnetosférou. Data z několika družic dovolují určení jak lokální, tak globální roviny a rychlostí šíření rázových vln ve slunečním větru a lokálních parametrů rázových vln v přechodové oblasti. Vzájemné srovnání těchto parametrů ukazuje, že se rázová vlna v přechodové oblasti zpomaluje a zakřivuje. Magnetické pole a parametry plazmatu jsou dobře popsány 3D MHD BARTS-R-US modelem.
|
host ::
RSS.